Mám strach z normálnosti

8. června 2012 v 20:26 |  Téma týdne
Všichni si myslíme, že jsme normální a přesto jsme pro spoustu lidí strašní podivíni. Právě to mě přivádí k zásadní otázce, kdo vlastně rozhoduje o tom co je normální? A kdo má právo to tak přesně a s jistotou určovat?
Ono "normální" podle mě v poslední době není žádná výhra. Když vidím co lidé považují za optimum, tak si říkám, že normální ani být nechci.
Myslím si, že s naprostým klidem i můžu říct, že nejsem. A jak to poznám? Většina lidí mě totiž odsuzuje za to, jaká jsem. Ať je to vzhled, nebo moje podstata, je to špatně, protože být normální pro ně znamená něco jiného, než pro mě.
Proto si myslím, že nikdo nemůžeme říct, "ano, tohle je normální a ty jsi nenormální!" pokud tam nedodáme, "ano, podle mě tohle je normální a podle mě jsi ty nenormální!" Nemáme právo soudit druhé.
A právě to, co lidé dělají s takovou oblibou nejčastěji je, že druhého odsoudí za jeho chování, za jeho slova, činy, zvyky… a jenom proto, že on sám má jiný názor, jinak by se zachoval, nebo má odlišné zvyky. V tom je ale přece ta krása, že nejsme jednotvární, nebo alespoň to tak vidím já.
Proto mi většina lidí přijde tak absurdní. Protože si myslí, že to co oni dělají je správné a právě normální a pokud je to trochu jinak i například v otázce názoru, je to nenormální.
Čím dál hlouběji si uvědomuji, že nechci být normální. Z dnešního normálu totiž moc netuším. A to v čem si vzpomenete.
Zaniká tím moje podstata, nevím jestli tím můžu mluvit i za jiné.
Jsem na střední škole a mám své názory, které jsem ještě kdysi ráda probírala, abych viděla i pohled ostatních na věc.
Dnes mám pocit, že když mám na něco jenom názor, nebo pouhou teorii a řeknu, že nejde o víc, než teorii a ve skutečnosti to může být jinak a že si to plně uvědomuji, tak se mi většina lidí vysměje. Ať jde o cokoliv. Proto jen poslouchám jak se baví, myslím si svoje. Toužím říct svůj názor, ale proto, že je třeba jen nepatrně odlišný raději mlčím. Vím totiž jak umějí být lidé zlý i při pouhé debatě o sebevětší hlouposti.
Vždyť něco podobného můžete pozorovat i pokud jde o vnějšek. Například pokud máte pár kilo navíc, křivý nos, šilháte, nosíte rovnátka … cokoliv z toho je nenormální, protože někdo určil standart a vy se tedy můžete jít zahrabat.
Mám strach z toho, že jednou budu také tak normální.
Vezměte si třeba to stále diskutované téma. Když uvidíte cikána, tak se okamžitě ofrníte, protože je pochopitelně nenormální. Je to přece cikán. To samé čenoch. Ale vždyť oni na nás se mohou dívat stejně. A konkrétně u těch černých lidí jde opravdu jenom o to, že jsou tolik odlišní na pohled. O nic víc. A pro většinu z nás je úplně normální je za to odsoudit. Pokud tvrdím opak a já ho tvrdím - zdůrazňuji - je to můj názor! - už jsem já ta úplně hloupá. Ale podle mě mám navrch.
Nenormálnost = budu tě urážet, ať je tvá podstata jakákoliv.

To máte, jako když si někdo vymyslel koncentrační tábory a někomu to přišlo úplně normální. Nepochopím jak mohlo. Tolika lidem. Byla bych snad tehdy nenormální před německými důstojníky, kdybych jim řekla, že je to zrůdnost a co si o tom myslím? To je přesný případ mé otázky. Kdo určuje co ano a co ne? Ale začíná mě to zavádět k takovým tématům, že to raději utnu. Jen mi řekněte, je podle vás normální můj názor? A podle čeho soudíte?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Hrdinové tragédií jsou vždy docela obyčejní lidé...

-----------------

Komentáře

1 punky914 punky914 | Web | 8. června 2012 v 20:41 | Reagovat

souhlasím.

2 ♥Avril♥ *T* ♥Avril♥ *T* | Web | 8. června 2012 v 21:08 | Reagovat

ja tiež ! :) zaujímavý článok

3 lapis lapis | Web | 8. června 2012 v 23:14 | Reagovat

Nakusuješ problém podľa mňa z dobrej strany ale záver si len matne naznačila. Otázky na čo má kto právo sú len dohodou silných, nič viac. Dohody sa menili vždy, ale nám sa ako zadajú že tu boli vždy :). ktorá cesta je tá správna ? žiadna. História je plná sračiek ktoré ľudia napáchali, no žiadnu správnu cestu som tam nikdy nevidel. To čo som tam však videl bolo nepreberné množstvo "správnych ciest" súperiacich o priazeň oviec.

4 Lucie Lucie | Web | 9. června 2012 v 18:04 | Reagovat

Hezky napsaný... Nz a diky ;-)

5 Lilly Lilly | E-mail | Web | 10. června 2012 v 3:04 | Reagovat

Veľmi pekne napísané :)

6 cheshirecat cheshirecat | Web | 27. června 2012 v 20:13 | Reagovat

Já říkám že je všechno relativní. Taky mám ten problém že jsem odlišná. Každý vidí jen to špatné. To že nejsem štíhlý proutek, že jsem studovala divný obor, že se zajímám o divné věci, neoblékám se tak jako ostatní holky a vůbec nedělám to co ostatní holky. Víc nikoho nezajímá. Jen to že nejsem normální a tím pádem nestojím za nic.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama